Deficity dílčích funkcí

Metoda Deficity dílčích funkcí podle Brigitte Sindelar

vychází z poznání, že školní neúspěch nemusí být způsoben nízkou inteligencí dítěte, ale oslabením některých základních funkcí, které jsou důležité pro čtení, psaní, počítání, pozornost a učení.

Dítě může být šikovné, přemýšlivé a snaživé, ale pokud některé dílčí funkce nejsou dostatečně rozvinuté, začne se to projevovat například:

pomalým čtením,
zaměňováním písmen,
chybami v diktátech,
btížemi v matematice,
slabší koncentrací,
rychlou unavitelností,
potížemi s orientací v prostoru nebo na řádku,
problémy se zapamatováním instrukcí.

Pro koho je metoda určena?

Metoda je vhodná především pro:

děti mladšího školního věku,

s obtížemi ve čtení a psaní,

s podezřením na dyslexii, dysortografii nebo dysgrafii,
s oslabenou pozorností,
které dělají "zbytečné chyby",
které si pletou písmena nebo čísla,
které mají oslabené sluchové či zrakové vnímání,
s obtížemi v pravolevé a prostorové orientaci,
děti, které mají problém dodržet pořadí, rytmus nebo postup.

Metoda bývá často využívána ve speciální pedagogice, pedagogicko-psychologických poradnách i při individuálních reedukacích.

Jak vypadá diagnostika?

Diagnostika sleduje, které dílčí funkce jsou oslabené a které dítě zvládá dobře.

Nejde jen o "testování školních znalostí", ale hlavně o zjištění, jak dítě:

vnímá,
rozlišuje,
pamatuje si,
orientuje se,
zpracovává informace,
pracuje v posloupnosti.

Vyšetření bývá hravé a dítě pracuje:

s obrázky,
symboly,
pracovními listy,
sluchovými úkoly,
rytmem,
opakováním řad,
orientací v prostoru a na ploše.

Jaké oblasti metoda sleduje a rozvíjí?

1. Zrakové vnímání

Dítě se učí:

přesně rozlišovat tvary,
hledat rozdíly,
vnímat detaily,
správně sledovat řádek,
orientovat se na ploše.

To pomáhá například při:

čtení,
opisování,
rozlišování podobných písmen (b/d, m/n, a/e).

2. Prostorová a pravolevá orientace

Procvičuje se:

nahoře × dole,
před × za,
vpravo × vlevo,
orientace na stránce,
orientace v řadě a prostoru.

Oslabení této oblasti často souvisí:

s obracením písmen,
problémy v matematice,
chybami v geometrii,
potížemi v časoprostorové orientaci.

3. Sluchové vnímání a diferenciace

Dítě se učí:

slyšet rozdíly mezi hláskami,
rozlišovat podobně znějící slova,
vnímat délku a pořadí zvuků,
správně analyzovat slova.

To pomáhá:

při diktátech,
při čtení,
při psaní podle sluchu.

4. Sluchová a zraková paměť

Procvičuje se:

zapamatování slov,
posloupností,
obrázků,
instrukcí,
krátkodobá pracovní paměť.

Dítě si postupně lépe:

pamatuje zadání,
udrží více informací,
zvládá více kroků za sebou.

5. Serialita (vnímání pořadí)

Velmi důležitá oblast metody.

Dítě trénuje:

správné pořadí,
rytmus,
návaznost,
sekvence.

To je důležité pro:

čtení slabik,
psaní slov,
matematické postupy,
násobilku,
orientaci v čase.

Jak probíhá práce s dítětem?

Metoda využívá velké množství:

přehledných pracovních listů,
obrázkových úkolů,
her,
cvičení na sluch,
prostorových úkolů,
paměťových aktivit.

Pracovní listy jsou většinou:

krátké,
strukturované,
přehledné,
postupně se stupňují podle obtížnosti.

Dítě tak nezažívá pouze neúspěch, ale postupně vidí, že se mu daří.

Co lze od metody očekávat?

Při pravidelné práci se často zlepšuje:

přesnost čtení,
tempo čtení,
porozumění textu,
pravopis,
koncentrace,
pracovní tempo,
orientace na stránce,
jistota při psaní,
schopnost dokončit úkol,
sebevědomí dítěte.

Mnoho dětí začne:

dělat méně chyb,
lépe chápat zadání,
méně se unavovat,
pracovat klidněji a jistěji.

Velkou výhodou metody je, že:

nehledá pouze "chybu ve škole",
ale snaží se najít oslabenou základní funkci,
kterou lze cíleně trénovat.